Policie a vztahy s (poškozenou) veřejností

V Respektu 50/2013 vyšel zajímavý článek od Jaroslava Spurného s názvem Jsou to přece profíci. Článek se zabývá jedním (ne zcela podařeným) policejním zásahem, během něhož měl Útvar rychlého nasazení (URNA) zasahovat v bytě dvou drogových dealerů. Kvůli nedostatečné přípravě se však zásah neobešel bez komplikací. Policejní komando totiž vzalo útokem nejen byt dealerů, ale i druhý byt, v němž bydlela dvojice mladých lidí, kteří s policejní razií neměli mít nic společného.

Jenže jaké to asi je, když vás ve 4 hodiny ráno probudí URNA, která vám převrací byt vzhůru nohama a myslí si, že jste obchodník s drogami…? „Nedá se popsat, co se ve vás v ten okamžik odehrává, vůbec nerozumíte tomu, co se děje. Byl jsem samozřejmě vyděšený. Hned ale pochopíte, že nemá smysl protestovat, protože by to bylo jenom horší,“ tak ve zmíněném článku vzpomíná muž jménem Štefan (29) a připomíná, že ačkoliv se nijak nebránil, dostal kopanec do žeber.

Situace se vyřešila až po půl hodině. V tu chvíli bylo policistům jasné, že udělali chybu a byt začali postupně opouštět. Kromě toho, že Štefana odvezli na prohlídku do nemocnice, a jeho družce, Lence (31) poskytli pomoc policejní psycholožky, se ale ze strany Policie ČR neudálo nic jiného. Žádná omluva, žádné vysvětlení.

„Zmýlit se může každý, dokonce můžeme s jistým sebezapřením pochopit, že jsme při tom omylu schytali nějaké rány, ale čím dál víc nám vadilo, že si nás nikdo nepozval, aby nám řekl ‚pane a paní, sorry udělali jsme chybu, moc se omlouváme, uděláme vše proto, abyste na naše nepodařené představení zapomněli‘,“ shrnuje Štefan v článku J. Spurného. Jeho družka Lenka k tomu dodává, že se po nějakém čase rozhodli na policii poslat dopis. „Přece pokud jsou to profesionálové, neměla by jim naše žádost o omluvu dělat problém,“ říká Lenka.

Pomáhat, chránit a úřednicky vysvětlovat

Jenže policie prý nijak nepochybila. Alespoň tak situaci vidí odbor vnitřní kontroly, který se dopisem zabýval. Problém je podle policejních úředníků v tom, že byty, které jsou dnes oddělené, byly původně jedním velkým bytem, do něhož se z chodby vcházelo hlavním vchodem. Změny prý nebyly vlastníkem zaneseny do katastru nemovitostí, tudíž „policie nemohla vědět, že má původní byt více nájemníků,“ stojí v článku vysvětlení policejních kontrolorů.

A to že se policie během zásahu neprokázala žádným povolením k domovní prohlídce? Prý to nebylo nutné, protože na místě se stejně žádná domovní prohlídka nekonala. Kontroloři dále dodávají, že za dané situace nebylo možné zákrok provést jinak. Opakovanou žádost o omluvu tedy Štefan s Lenkou poslali také policejnímu prezidentovi a kontrolorům ministerstva vnitra. Odpověď ale zůstala stejná. Policie prý žádnou chybu neudělala a omluva zůstala pominuta.

Public relations a státní potažmo veřejnoprávní instituce

Proč ale celé tohle zamyšlení píšu? Přijde mi, že Policie ČR jako instituce, situaci hrubě nezvládla. Nejen, že s postiženou dvojicí začíná jednat, až na její vlastní žádost, tedy, až když je to nevyhnutelné, ale celá komunikace vyznívá jaksi neupřímně, jakoby “z povinnosti“. Celé to vypadá tak, že policii je zatěžko říct pardon. Nejde snad o to, že by se nějaký určitý odbor/ člověk měl přihlásit k odpovědnosti za toto faux-pas. Vždyť právě státní instituce jako policie by měla umět komunikovat se všemi občany. Měla by své kroky nejen oznamovat, ale také dostatečně obhajovat a vysvětlovat. Tak totiž vzniká obraz instituce, která ví co, a jak dělá. Jinak může nastat nepříjemný pocit, že policie má tendenci sklouzávat k vágnosti, neurčitosti a vyhýbavé úředničině.

                Na příkladu Štefana a Lenky, kterým se nikdo ani rok po vylomení jejich dveří neomluvil, lze totiž sledovat, kam až může dojít komunikační nečinnost až zatvrzelost, (jak předvedla Policie ČR). Zmíněnému páru totiž došla trpělivost a oba podali na stát žalobu, v níž žádají omluvu a náhradu 100 000 Kč jako kompenzaci za vzniklé příkoří.

                Možná by příště stálo za to, zauvažovat nad tím, zda by místo soudního sporu, nestačila řádná omluva. Pokud chce být Policie ČR důvěryhodnou, respektovanou institucí, měla by se naučit omlouvat za svá pochybení.

Myslíte, že nahé tělo skutečně prodá vše?

Na letošní Formumedia 2014 jsem byl přítomen divoké prezentaci feministek, které práskaly slovem "sexismus" jako pomyslný cirkusový principál bičem.

Původně moto přednášky, která byla umístěna až na konec náročného mediální dne, znělo - Přijďte se podívat, čeho se vyvarovat, aby reklama byla sexy, ale ne sexistická. Přijďte diskutovat o tom, proč vůbec vytvářet „genderově vyváženou reklamu“. V panelu přednášejících byla Kateřina Kalistová, předsedkyně, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, Dita Jahodová, Otevřená společnost, Sexistické prasátečko, Will Rust, výkonný kreativní ředitel, Ogilvy & Mather, Martin Charvát, kreativní ředitel, Konektor, Eva Rajčáková, předsedkyně, Rada pro reklamu, Slovensko Petra Havlíková, Koordinátorka programu Ženská práva jsou lidská práva, Nesehnutí, Jana Valdrová, sociolingvistka a Jindřich Novák, ředitel obsahu, Boomerang Publishing.

 

Na začátku si vzala slovo Kateřina Kalistová, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Mluvila vcelku rozumně o genderových stereotypech. O tom, jak je důležité neurážet ženy odkazy na jejich nahotu, jak je třeba být v tomto korektní. Závěrem připomněla, že neexistuje žádný manuál na to, jak posuzovat sexistickou reklamu a že sama byla v radě přehlasována a její mladší kolega nechápal, co jí vadí třeba na reklamě na Fernet Stock Citrus. Vysvětlila mu docela krkolomně, že by tento klip mohl vést k pohledu na ženu jako na "věc," a tím ospravedlňovat domácí násil



Ona zase nechápala, že kolegovi vadil tento klip - Reklama na nanuk Mrož. Který zase on chápal, jako sexistický.

 

 

Komunikační strategie

Nekonvenční dotazník z Vatikánu o gayích i ateistech dorazil do Česka
7. listopadu 2013 11:39
Dopis, který Vatikán rozeslal do všech koutů světa a jehož prostřednictvím chce zjistit, jak se církev na jednotlivých farnostech vyrovnává s citlivými tématy, už dorazil i do Čech. Závěry průzkumu, který je součástí dopisu, chce církev probrat na celosvětovém sněmu o problematice rodiny.


Papež František (ilustrační foto)| foto: Reuters


Součástídopisuje i několikastránkový dotazník pokládající otázky týkající se spolupráce věřících s farnostmi. Ptá se například, jak se církev vyrovnává s choulostivými tématy, jako jsou rozvody, homosexuální partnerství nebo používání antikoncepce. Odpovědi z průzkumu mají sloužit jako podklad pro připravovanou biskupskou synodu (církevní sněm).

"Dotazník, který je součástí přípravného materiálu k synodě, jsme již obdrželi. V současné době se překládá, a následně bude prostřednictvím biskupství distribuován do jednotlivých farností v ČR. Odpovědi z nich se potom budou předávat, opět prostřednictvím biskupství, na Českou biskupskou konferenci," objasnil generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub. Jak dlouho se budou odpovědi v Česku sbírat, ale neupřesnil.

Celý dotazník

Dopis Vatikánu v angličtině


Mezi desítkami otázek najdeme méně i ty vícepikantní. "Jak Vaše farnost postupuje v případě, že u vás chce pořádat svatbu nevěřící nebo nekatolický pár?" zní jeden z dotazů. "Jak přistupujete k rozvedeným lidem a jak jim vaše farnost napomáhá?" ptá se další.

"Celý dotazník je třeba zasadit do vyššího kontextu. Kromě existujících problémů otevíráperspektivuk uznání skutečnosti, že rodina je skutečnýmdaremlidstvu," uvedl maďarský kardinál Péter Erdö. Podle Vatikánu chce církev prostřednictvím tohoto dotazníku lépe naslouchat problému dnešního člověka.

Dotazník se zabývá také homosexuálními vztahy. "Existuje ve vaší zemi zákon, který uznává sňatky mezi osobami stejného pohlaví a přirovnává je k manželství? Jak se takovým lidem vaše farnost věnuje?" dočteme se v průzkumu. Zabývá se i adopcídětihomosexuálními páry. "V případě, že osoby stejného pohlaví adoptují dítě, jak se snažíte napomoci tomu, aby byla těmto dětem předávána víra?"

Biskupskou synodu svolal papež František. Má probíhat ve dvou částech.
Podle generálního sekretáře synody Lorenza Baldisseriho se první mimořádné zasedání uskuteční v říjnu 2014. Klade si za cíl shromáždit informace a svědectví o současné situaci rodin ve světě, aby jim mohlo být věrohodně hlásáno evangelium. Řádné zasedání je pak naplánované na rok 2015 a má stanovit pracovní směrnice pro pastoraci rodin.

Zdroj:http://zpravy.idnes.cz/dotaznik-z-vatikanu-uz-dorazil-i-do-ceskych-cirkvi-fwc-/domaci.aspx?c=A131107_103531_domaci_nat

PR příklady

Post:BookmarkTopic

Sort By: Most Recent | Popular Filter: All | Bookmarks | Topics | ImagesSimpleMiddleAdvanced

Policejní zátah na growshopy. Odvezli mi tři tatrovky zboží, stěžuje si obvin... - 0 views

www.diigo.com/...cve3

 shared by prvosp 21 minutes ago - Comment - Like - No Cached 

- More▼

• 

Vedení ČT mediálně zneužilo petici na podporu Šámala, tvrdí FITES, PEN klub i... - 0 views

www.mediar.cz/-tvrdi-fites-pen-klub-i-hollan

 shared by prvosp 44 minutes ago - Comment - Like - No Cached 

- More▼

• Označení textu za ‘anonym’ v okamžiku, kdy garantem 23 podpisů je předseda Rady České televize (tedy kontrolního orgánu veřejnosti), považujeme za neseriózní přístup

  • 
    prvosp 44 minutes ago - Edit - Delete

     

    krásné zneužití tématu, odvádění pozornosti...

Médiář.cz - Média, reklama, marketing, mobilní aplikace a slevové servery - 0 views

www.mediar.cz

 shared by prvosp about 1 hour ago - Comment - Like - Cached 

- More▼

1. People who are omnivores, not vegans. Digital is part technology, part content strategy, part marketing art — and science. People who very strongly identify with only one piece of the equation will struggle on a high-performing digital team. Over the past decade skills within digital teams have merged even further. For example, years ago there was a tidy division between the wireframe creators and front-end developers. As development has become quicker and less costly, more prototyping occurs in code. People who are used to throwing their deliverable over the transom and clocking out — a familiar paradigm in print production — may have trouble tolerating the shifting sands of digital.

2. People who understand a website launch is only the beginning. Focusing solely on a website launch is a bit like planning for your wedding more than your marriage. Smart project managers and content strategists will force you to create personas and walk through use-case scenarios that test workflow and resource assumptions. “Who updates that feature? How? Where does that video clip come from?” Team members should all be aware of desired analytics results like increased sales or reduced transaction steps that will be measured at intervals post launch. Here’s a test: if the job candidate can speak compellingly about the launch collateral but less than fluently about the digital product’s six-month analytics proof points, beware.

3. People who recognize that design is a differentiator. A unique idea for a digital product or service is surprisingly rare, and design excellence is often the differentiator. Understanding of design is not only a belief in the value of a strong initial concept, but also adherence to the belief that multiple small design decisions add up to a significant user experience impact. This requires a level of attention to detail, and a belief in the value of microinteractions. Everyone on your digital team — not just the designers — should be able to wax effusive about a digital product design they love, and point to the specific attributes that make the design work.